Zubní kaz a prevence zubního kazu

Úvod

Stále častějším problémem dnešní doby je neustále zhoršující se stav chrupu lidské populace. V 80. letech byla pro dosažení stabilního příjmu fluoru, jako základního stavebního kamene zubní skloviny, prováděna plošná fluoridace pitné vody, a to zejména ve velkých městských aglomeracích. Dětská populace docházela na pravidelné preventivní prohlídky, které byly zajištěny sítí ordinací školních praktických stomatologů.

Transformací zdravotnictví došlo ke zrušení sítí školních stomatologů a zdravotní péče o chrup dítěte je už zajišťována jen prostřednictvím rodiny a praktického stomatologa u kterého je rodina zaregistrována. Tímto zásahem došlo k situaci, že část dětské populace přestala pravidelně navštěvovat stomatologickou ordinaci. Na počátku 90. let byla zrušena i plošná fluoridace pitné vody a fluor obsažený v přijímané potravě už nestačí pokrýt potřebu organismu. Výzkumným problémem stanoveným v této práci je nalezení souvislostí mezi věkem a vědomostmi o správných postupech ústní hygieny, jejich používání v každodenním životě a vlivu na výskyt a frekvenci zubního kazu.

Domnívám se, že horší stav chrupu se projeví u starších lidí a především u dětí. Tento předpoklad opírám o statistiky provedené ve stomatologických ordinacích Českou stomatologickou komorou a Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky.

Teoretická část

Nález zcela zdravého zubu bez kazu, eventuálně bez výplně, je dnes ojedinělý. Nejstarší zubní kaz byl nalezen na zubech býložravého dinosaura, žijícího před sto miliony lety. I když zubní kaz je stejně starý jako lidstvo samo, nebyla kazivost v období našeho letopočtu vždy veliká jako dnes. Do konce 13. století byl vzácností, do 17. století se jeho frekvence zvýšila jen nepatrně. Teprve potom začala prudce stoupat,a to především díky změnám ve složení a přípravě stravy

Stejně tak tomu bylo i u grónských Eskymáků, černochů a Indiánů, jimž se začal kazit chrup teprve poté, co přišli do styku s bělochy a začali se živit jejich stravou. Z civilizačních faktorů měl bezesporu největší význam přechod od původní stravy(černý chléb, mléko, sýry, maso) k používání méně náročné stravy(bílý chléb, umělé tuky, konzervy a brambory), jak uvádí Novák (1981).

Teorie vzniku kazu
Existuje několik teorií vysvětlující vznik zubního kazu, ale ty si navzájem si často odporují, a proto se až dosud nepodařilo uspokojivě jeho vznik vysvětlit. Nejstarší teorie pochází ze starověké Mezopotámie a Řecka, kde lidé věřili, že zubní kaz způsobuje červ, který se usadil v nemocném chrupu. Teprve až v 19. století přišel Američan Willoughby Dayton Miller se svojí chemicko-parazitární teorií. Podle něho začíná zubní kaz poškozením skloviny, které je způsobeno jejím odvápněním kyselinami. Do odvápněných míst pak pronikají mikroorganismy a narušují organické části zubních tkání. Z celkových příčin připouštěl i vliv těhotenství, dědičnou dispozici a chorob, které mohou ovlivňovat sekreci slin a posunout pH sliny na kyselou stranu. Tato teorie je v dnešní době mezi odbornou veřejností nejvíce uznávaná.

Příčiny vzniku zubního kazu
Příčin, které mohou vyvolat zubní kaz, je celá řada. Jedním z nejdůležitějších činitelů, který ovlivňuje výskyt zubního kazu je prostředí, v němž vzniká, tedy ústní dutina. Prostředí ústní dutiny je ovlivněno řadou faktorů (slinou, bakteriální florou, postavení a velikost zubů), které mají největší význam pro vznik a frekvenci zubního kazu. Slina – je sekretem velkých a malých slinných žláz. Čím více slin je vylučováno, tím větší je zředění kyselin a tím lépe jsou zubní plochy omývány a zbavovány zbytků potravy. U dospělého člověka kolísá slinná sekrece mezi 800-900ml sliny za den. Zastaví-li se úplně vyměšování slin, může se během dvou let rozpadnout až dosud zdravý chrup, i když se podává protikazová (antikariogenní) dieta. Sliny rovněž neutralizují kyseliny , a tím zvyšují odolnost skloviny. pH sliny se u zdravého člověka pohybuje mezi 6.65 až 7.15. Mikroorganismy – jsou nezbytnou součástí ústní dutiny. V ústech se nacházejí prvoci, bakterie, viry, kvasinky a plísně, a to jak anaerobní tak aerobní.

Jeden určitý druh mikrobů se nedá označit za výlučného původce zubního kazu, vždy se jedná o soubor několika druhů. Výskyt, růst a rozmnožování mikrobů umožňuje zubní mikrobiální povlak – dentální plak. Většinu plaku představují polysacharidy, tvořené streptokoky typu sanguis a mutans. Zubní povlak se vytvoří ve velmi krátké době. Za 8-12 hodin je souvislý a za 24-48 hodin nabývá tloušťky 1-1.5 mm. Většina mikrobů dentálního plaku je schopná zkvašovat sacharidy. Vznikají kyseliny, snižuje se pH na hodnotu 5 a níže a nastává rozrušení skloviny. (Kilian, 1999). Výživa – pro vznik zubního kazu má nemalý význam potrava. Rozhodující je nejen chemická skladba, ale i její příprava a doba, kdy je přijímána. Strava ovlivňuje složení i pH slin.

Nejvíce škodlivé jsou především monosacharidy, disacharidy a trisacharidy. Mezi jednotlivými nízkomolekulárními sacharidy jsou rozdíly. Laktosa má větší kariogenní účinek než fruktosa a glukosa. Nejškodlivější je sacharosa (řepný nebo třtinový cukr). Kariézní poškození v důsledku tohoto cukru už není výjimkou ani u kojenců a batolat. Děti totiž sají z láhve slazené mléko, čaje a šťávy. Tento stav se označuje jako „ kaz z kojenecké láhve” nebo „baby – bottle caries”, jak uvádí Kilián (1999).

Obecně je v našem podvědomí zakotveno, že ovoce a ovocné šťávy jsou velmi zdravé. Jablko po dlouhá léta bylo doporučováno jako přírodní kartáček. Testy ale ukázaly, že dochází ke stejnému poklesu pH, jako po požití 10% roztoku sacharosy. Také oblíbené sušené ovoce jako hrozinky a datle prokazatelně snižují pH. Neznamená to ale, že by jsme se měli proto ovoci vyhýbat. Je nutné, aby jsme si po požití s vyčistili zuby nebo žvýkali žvýkačku bez cukru, které napomáhají udržet pH.

Nedílnou součástí potravy jsou mléko a sýry. Ačkoli mléko obsahuje laktosu, není mléko považováno za nebezpečnou potravinu, neboť obsahuje i vápník, fosfor a proteiny, které působí proti zubnímu kazu. Požití sýrů hlavně po sladkém jídle výrazně a rychle upravuje kyselé pH směrem k normě.

Patomorfologický obraz zubního kazu
Zubní kaz vzniká na povrchu skloviny, kde se projevuje jako bílá křídová skvrna, která postupně hnědne. Tato skvrna se později mění v trhlinu, která postupuje do dentinu. V dentinu, protože je tvořen více organickými látkami, postupuje zubní kaz mnohem rychleji než ve sklovině. Do trhliny pronikají mikroorganismy. které způsobují podráždění nervů a následnou bolest. Nejčastěji vzniká zubní kaz v jamkách a rýhách, u krčků a v místech dotyku jednotlivých zubů. Počáteční stádium kazu skloviny se dá zastavit pomocí remineralizace. Musí se ale omezit přísun sladkých potravin, správně a důsledně provádět ústní hygienu a začít s fluoridací. Pokud ale kaz pronikne do dentinu, musí se zub odvrtat a vyplnit.

Prevence zubního kazu
Zdravý chrup je v našem století už vzácností, a proto je nutná účinná prevence zubního kazu.
1. plnohodnotná výživa veškeré populace
2. zvyšování odolnosti skloviny proti účinkům kyselin
3. pravidelné a účinné čištění zubů
4. systematická a všestranná odborná péče o chrup

Plnohodnotná výživa – má vliv exogenní i endogenní. Plnohodnotná strava má pro chrup význam v každém věku. Nejvíce se uplatňuje v době mineralizace tvrdých zubních tkání, tedy již od 3. měsíce děložního vývoje až do 15. roku života. Po této době má výživa spíše vliv exogenní. Nezdravý způsob výživy má za následek poruchy metabolismu, které se projeví v dutině ústní nejen zvýšeným výskytem zubního kazu, ale i onemocněním sliznice. Současná situace v naší populaci není zrovna příznivá. Časové nároky některých povolání, společenské a rodinné povinnosti, ale také mimopracovní zájmy zmenšují péči o správný výběr potravin. Dochází k situaci, že příjem minerálů, vitamínů a bílkovin je nedostatečný.

Zvyšování odolnosti skloviny – mimořádně důležitou úlohu hraje fluor. Jde o prvek vyskytující se v potravinách, vodě i vzduchu. Všechny vody obsahují fluor v různých koncentracích. Základem preventivních programů v řadě zemí je fluoridace pitné vody. Odhaduje se, že snižuje kazivost o 40-50 %. Její výhodou je, že nevyžaduje spolupráci příjemce a ni spoluúčast zdravotníků a náklady na ni jsou poměrně nízké. Je to metoda hromadné prevence, která ovlivňuje zejména dětskou populaci bez ohledu na jejich sociální postavení. V České republice byla poprvé fluoridace provedena v Táboře v roce 1958. Studie ukázaly, že u dětí, které tuto vodu pily od narození, klesla kazivost až o 74%. Přesto byla v roce 1988 zastavena a do dnešní doby nebyla obnovena. V dnešní době se doporučuje pití minerálních vod, které nahradí příjem fluoru z obyčejné pitné vody. V obchodech lze v dnešní době zakoupit i sůl či mléko obohacené o fluoridy.

Pravidelné a účinné čištění zubů – je to jedem z nejdůležitějších faktorů v prevenci zubního kazu, a to mechanickou nebo chemickou cestou. K mechanickým prostředkům patří kartáčky, mezizubní kartáčky, dentální nitě a pásky. K chemickým řadíme zubní pasty, gely, ústní vody a fluoridové tablety. Zubní pasty musí splňovat několik požadavků. Měly by zamezit nebo alespoň zpomalit vznik zubního kamene a zubního plaku. Nesmějí narušit biologickou rovnováhu ústní dutiny. Mají zabránit kvašení a vzniku nežádoucích kyselin. Ruční kartáčky zůstávají stále nejběžnější pomůckou domácí péče o chrup. V současné době jsou k dostání kartáčky s barevným indikátorem. Jakmile barva zmizí je nutné kartáček vyměnit. Zuby se měly čistit po každém jídle či nápoji obsahující sacharidy. Protože ale většina lidí tuto možnost nemá, měly by se čistit alespoň 2x denně, vždy po jídle. Čas věnovaný chrupu by neměl být kratší než dvě minuty. Po každém jídle se mohou používat žvýkačky bez cukru, které zvyšují salivaci a zubní plochy jsou tak více omývány.

Systematická a všestranná odborná péče o chrup – každý člověk by měl pravidelně navštěvovat svého stomatologa, a to alespoň 2x do roka i přesto, že nemá žádné potíže. Lékař často objeví defekty o kterých pacient neví, protože nevyvolávají žádné bolesti. Mezi laiky ale i mezi odbornou veřejností je často podceňován význam dočasného chrupu. Pokud dítě trpí rozsáhlou kazivostí, můžou se u něho objevit problémy s podváhou a nechutenstvím, a tím je ohroženo jeho celkové prospívání. Mělo by se proto začít s čištěním mléčných zubů už od velmi raného dětství, a pokud je dítě starší může se prevence doplnit o fluoridové tablety.

Z dosažených výsledků vyplývá, že ženy jsou více náchylné k zubnímu kazu než muži. Starší statistiky uvádějí, že kazivost u žen je 1.5 až 2.2 krát vyšší než u mužů. Za příčinu vyšší kazivosti u žen se považuje časnější nástup puberty, vliv gravidity a klimakteria, tedy stavy, které mají vliv na hladinu hormonů v organismu. Zvýšená kazivost v těhotenství je připisována těhotenské nevolnosti, která je doprovázena zvracením. Dochází tedy ke snížení pH slin. Má vliv věk na četnost zubního kazu ? Ano, dokonce značný.. Podle statistik uveřejněných v časopise Česká stomatologie vzniká nejvíce kazů mezi 6.-9.,14.-20. a 40.-50. rokem věku. S čištěním mléčných zubů by se mělo začít hned po jejich prořezání, zvláště je-li dítě zvyklé na přislazený čaj nebo dudlík namočený v medu. . Ale o to se snaží jen 24% rodičů. Pokud rodiče nejsou schopni čistit zoubky kartáčkem, měli ba dítěti zuby alespoň potírat fluoritovým roztokem Zvýšená kazivost u dětí i dospělých se projevuje, pokud pravidelně nenavštěvují svého stomatologa.

Typy zubního vyšetření
1. Komplexní zubní vyšetření, které dítě většinou podstoupí při první návštěvě zubního lékaře.
2. Preventivní zubní prohlídka – provádí se každých šest měsíců
3. Akutní vyšetření, které se již týká určitého problému, na př. náhlá bolest zubu
4. Speciální vyšetření, na př. rentgenologické, ortodontické, které doporučuje zubní lékař v případě potřeby.

Zásady péče o chrup v těhotenství
1. Zuby pravidelně čistíme: základní pomůckou je kvalitní zubní kartáček a zubní pasta s fluoridy. O použití dalších pomůcek, pokud budou nutné, se dozvíme od zubního lékaře.
2. Důležité je vypláchnutí úst po často se vyskytující nevolnosti spojené se zvracením.
3. Stále musíme mít na paměti, že především naše vlastní dokonalá ústní hygiena zamezí tomu, abychom v budoucnu přenesli na dítě zárodky mikrobů, které způsobují zubní kaz. Toto doporučení se týká nejen matek, ale všech členů rodiny, kteří budou přicházet s dítětem do styku.
4. Dbáme na vyváženou a kvalitní stravu s dostatkem vápníku.
5. Po požití sladkostí si znovu, co nejdříve vyčistíme chrup, či alespoň vypláchneme ústa vodou, pomůže žvýkačka bez cukru.
6. Zubního lékaře by měla žena v průběhu těhotenství navštívit v rámci preventivních prohlídek dvakrát.

Závěr

Zubní kaz je nejrozšířenější lidská choroba a v současné době postihuje v Evropě téměř všechno obyvatelstvo. Je to onemocnění, kterým trpěli lidé už ve starší době kamenné. Ale rozhodně v mnohem menším měřítku než dnešní populace. Je to chronická destruktivní choroba, postupující od povrchu zubu do hloubky. Může vyvolat onemocnění zubního nervu, které končí úplným zničením zubu. Počáteční stadium může odhalit pouze stomatolog, a proto je velmi důležité navštěvovat pravidelně svého zubního lékaře a nechat se vyšetřit, i když nic nebolí. Rodiče by v žádném případě neměli podceňovat čištění mléčných zoubků, ale spíše dohlédnout nato, aby dítě s jejich čištěním začalo co nejdříve. Pokud dítě nedochází v rámci mateřské školy nebo základní školy na pravidelné prohlídky, měli by sami rodiče zajistit pravidelnou prohlídku alespoň dvakrát do roka. Stejnou péči by měli věnovat ale i svému chrupu, protože záněty vzniklé v důsledku zubního kazu můžou vést až k revmatismu a onemocněním srdce. Zubnímu kazu lze předcházet řadou preventivních opatření. Základ tvoří vhodně zvolená výživa, která obsahuje dostatečný příjem minerálů a vitamínů. Naopak by se měla snížit konzumace sladkostí, zejména mezi hlavními jídla, kdy není zajištěna dostatečná hygiena ústní dutiny. Zdravý chrup má význam nejen funkční (rozmělňování potravy) a estetický, ale je předpokladem i dokonalého zdraví. Přesto mnoho lidí jeho funkci podceňuje a nevěnuje mu takovou pozornost jakou si zaslouží.

2 komentáře

  • Zdravím.

    Se zubním kazem je to boj na dlouho trať. Bakterie, které ho způsobují, jsou pomalu nesmrtelné. Podařilo se mi je dostat pod kontrolu zejména díky informacím, které jsem našla tady: prevencezubnihokazu.cz
    Pro toho, kdo má problémy, a chce se jich zbavit, rozhodně doporučuju!

  • Množství bakterií lze zjistit celkem nenáročnými a hlavně bezbolestnými testy. Jmenují s Dentocult a více Vám může o tom sdělit Váš zubař, pokud se tímto zabývá nebo stránky dentocult.cz
    Tam se mimojiné píše více i o zubním kazu a dalších možnostech prevence. Ta je podle mého názoru zásadní.