Profese všeobecné zdravotní sestry v minulosti a dnes

Jen málokteré povolání prodělalo v relativně krátkém období takové změny, jako profese všeobecné zdravotní sestry. Na počátku se tvořila v charitativních středověkých hospitálech. Až v druhé polovině 19. století pronikala do nemocnic medicína a lékaři potřebovali pomocníka, který by byl schopný odborné komunikace a racionálního myšlení při ošetřování nemocných. Sestra byla povinna naprostou poslušností k lékaři. V případech, že se lékař mýlil, musela projevit naprostou loajálnost a to tím, že se snažila udržet pacientovu víru v lékaře. A bohužel proto aby nedocházelo zbytečně k nedorozumění a pochybám ze strany pacienta, nepovažovalo se za příliš vhodné probírala-li sestra s pacientem medicínské záležitosti.

Naštěstí pro nás v dnešní době, neplatí již nic z výše jmenovaných tzv. pravidel. Dnešní všeobecná zdravotní sestra je považována za člena týmu a ovládá nové dovednosti, které byly v minulosti naprosto tabu. Tzv. „primární sestra“ klienta provede a seznámí s chodem oddělení, s nemocničním řádem, se zdravotním personálem a zodpoví klientovi případné dotazy. Všeobecná zdravotní sestra se podílí na řešení sociálních problémů, které provázejí nemoc a zdraví klienta a celé jeho rodiny. Snaží se dosáhnout fyzické, psychické a sociální pohody v kontextu s prostředím, v němž klienti žijí a pracují. Hlavní funkcí všeobecné zdravotní sestry je poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu, formou skupinové péče, edukovat klienti, zkoumat jejich vědomosti a schopnosti z oblasti obnovy zdraví, ale také poskytnout pomoc ostatním spolupracovníkům při získávaní nových poznatků a dovedností. Velice důležitou součástí náplně práce všeobecné zdravotní sestry se stala prevence, která patří neodmyslitelně ke každodenní péči o klienta, patří sem například: pohovory se sestrou specialistkou, informační materiály jako jsou videokazety, audiokazety, brožurky,dále přednášky na různá témata apod. Také se účastní rozvoje ošetřovatelské praxe a výzkumu, zavádění nových způsobů práce ve snaze dosáhnout lepších výsledků v ošetřovatelské praxi. A co klient, jak ten přispívá ke svému uzdravení kromě toho, že dodržuje lékařská doporučení? Dnešní klient se stává aktivním účastníkem týmové práce zdravotníků a společně s ním i jeho rodina, což pokládám za jeden z velkých přínosů k uzdravení nejenom klienta a jeho rodiny, ale také k dobrému pocitu zdravotnického personálu.

Dobrá péče o nemocné je naším posláním, naší prací a vlastně i povinností. Nikdy ale nesmíme zapomenout, ať už jsme v jakékoli době, že náš klient-pacient je především člověk a musíme se snažit být ochránkyní jeho zájmů. Musíme si uvědomit, že nepracujeme pouze pro nemocného, ale velmi často pracujeme především s ním.

Přidat komentář