Nízkomolekulární hepariny

  • sou v široké míře užívány k prevenci vzniku hluboké trombósy a plicní embolie u pacientů po ortopedických, gynekologických a obecně chirurgických výkonech
  • K jejich přednostem patří vyšší biologická dostupnost
  • Jejich antikoagulační účinek je lépe předvídatelný a podstatně prodloužený

Indikace:

  • Prevence tromboembolických onemocnění v poop. Období
  • Léčba rozvinuté hluboké žilní trombósy
  • Revence krevního srážení během hemodialýzy
  • Léčba NAP, CMP ( ischemická )

Způsob podání:

  • Podává se většinou 2x denně po dobu 7 dnů
  • Podává se subcutánně
  • Dávkování se určuje dle váhy pacienta
  • Injekce se vpichuje do podkoží v oblasti břicha, střídavě vlevo, vpravo ( v okolí pupku )
  • Jehla musí vniknout v celé délce kolmo do kožní řasy vytvořené mezi palcem a ukazovákem podávajícího zdravotníka
  • Řasa musí být udržována po celou dobu podání
  • NEASPIROVAT !!!

Během léčby se musí sledovat:

  • KO – trombocyty ( 140 – 400 x 10 na 9 / l )
  • INR – poměr koagulačního času u nem. a koagul.času u konkrétního vzorku
  • APTT – doba, za kterou se krev srazila

Standartní heparin se vyrábí ze zvířecích sliznic ( ze střev, sliznic vepřů nebo krav . Antikoagulační účinek popsal v roce 1916 McLean.Názvy : CLEXANE, FRAXIPARINE

Nežádoucí účinky:

  • krvácení
  • poheparinová trombocytopenie ( nedostatečná tvorba destiček )
  • osteoporosa
  • kožní nekrózy – jsou vzácné

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *