- sou v široké míře užívány k prevenci vzniku hluboké trombósy a plicní embolie u pacientů po ortopedických, gynekologických a obecně chirurgických výkonech
- K jejich přednostem patří vyšší biologická dostupnost
- Jejich antikoagulační účinek je lépe předvídatelný a podstatně prodloužený
Indikace:
- Prevence tromboembolických onemocnění v poop. Období
- Léčba rozvinuté hluboké žilní trombósy
- Revence krevního srážení během hemodialýzy
- Léčba NAP, CMP ( ischemická )
Způsob podání:
- Podává se většinou 2x denně po dobu 7 dnů
- Podává se subcutánně
- Dávkování se určuje dle váhy pacienta
- Injekce se vpichuje do podkoží v oblasti břicha, střídavě vlevo, vpravo ( v okolí pupku )
- Jehla musí vniknout v celé délce kolmo do kožní řasy vytvořené mezi palcem a ukazovákem podávajícího zdravotníka
- Řasa musí být udržována po celou dobu podání
- NEASPIROVAT !!!
Během léčby se musí sledovat:
- KO – trombocyty ( 140 – 400 x 10 na 9 / l )
- INR – poměr koagulačního času u nem. a koagul.času u konkrétního vzorku
- APTT – doba, za kterou se krev srazila
Standartní heparin se vyrábí ze zvířecích sliznic ( ze střev, sliznic vepřů nebo krav . Antikoagulační účinek popsal v roce 1916 McLean.Názvy : CLEXANE, FRAXIPARINE
Nežádoucí účinky:
- krvácení
- poheparinová trombocytopenie ( nedostatečná tvorba destiček )
- osteoporosa
- kožní nekrózy – jsou vzácné