Centrální žilní katétr

Centrální žilní katétr se zavádí do ve většině případů do povodí žil, které ústí do horní duté žíly. CŽK zavádí lékař s asistencí sestry a je nutné mít zvládnutou problematiku toho zavádění. Následnou péči o CŽK přebírá sestra k tomu kvalifikovaná a je nutné, aby péče byla velmi profesionální. Vše musí být řádně dokumentováno a pečlivě sledováno.

Indikace CŽK :
– podávání parenterální výživy po velkých OP, popálení a sepsi
– pÅ™i déletrvající infúzní léčbÄ›
– akutní a kritické stavy
– měření CŽ tlaku pÅ™i zavedení do nitrohrudního úseku HDŽ

Vstupy vhodné pro CŽK :
– V.subclavia – vpich lze umístit pod klíčkem – iftraklavikulárnÄ› a nÄ›kdy, ale ménÄ› často nad klíčkem – supraklavikulárnÄ›
– V. jugularis interna – je nejlépe přístupná mezi obÄ›ma hlavami kývače a postranní ploÅ¡e krku pÅ™i hlavÄ› otočené na opačnou stranu. Toto se užívá pÅ™i neúspěšné punkci v. subclavia a pÅ™i náhlých příjmech.
– V. jugularis externa – viditelná pod kůží na postranní ploÅ¡e krku – využívá se vzácnÄ›.
– Žíly v loketní jamce :
– – v. mediana cubiti
– – v. basilica
– Žíly na paži – užívají se jen vzácnÄ›
– Stehenní žíla – punkce se dÄ›lá asi 3 cm pod tříselným vazem, katétr prochází stehenní žílou do v. illiaca

Příprava a asistence u zavedení CŽK
Nejdůležitější je opět důkladná informovanost kliente, kterou provádí sestra spolu s lékařem.Po té musíme klienta informovat o poloze. Do které bude položen, aby se zákrok mohl provést. Společná je poloha rovně na zádech a u zavádění do v. subclavia a v. jugularis.interna je nutné, aby klient otočil hlavu na opačnou stranu. Doporučuje se také pro lepší zavedení lehce podložit stejnostrannou lopatku. U zavádění do stehenní žíly se lehce podloží stejnostranná kyčel. Ochlupení na hrudníku nebo v oblasti ohanbí se ostříhá dle potřeby lékaře. Klienta bychom také měli informovat o tom, že při výkonu stále budeme s ním aže bude přikryt rouškou, ale bude mít výhled.

Potřebné pomůcky :
1. Sterilní instrumentační stolek
2. Zvolená souprava s katétrem
3. Injekční stříkačka o objemu 20 ml
4. Sterilní fyziologický roztok
5. Spojovací hadička
6. EKG
7. Šicí materiál
8. Desinfekce
9. Emitní miska
10. Sterilní rukavice
11. Sterilní tampony a čtverce
12. Lepení
13.Čepičky na zakrytí vlasů a ústenky

Jak to všechno probíhá :
Pokud je tedy místo vpichu připraveno, tak se očistí 70% benzinolihem a odesinfikuje se 2% jodovou tinkturou nebo se využije Betadine. Sestra sterilně vyjme soupravu s katétrem z obalu a položí ho na sterilní plochu na tácku. Klientovi je provedena místní anestézie. Sestra sleduje reakci klienta na vpich a stále se musí sledovat křivka EKG při prostupu katétru do HDŽ. K zavedenému katétru se připojí spojovací systémy. Katétr se uloží do vhodné polohy a pevně se fixuje ke kůži klienta. Místo vpichu se musí zakrýt krycí vrstvou.

Po skončení výkonu musíme sledovat :
1. zda infúzní pumpy nehlásí zvýšené tlaky, což by asi znamenalo, že se katétr opírá o stěnu žíly
2. Zda při pohybu klienta nevznikají dystrimie
3. Objednat RTG snímek s nástřikem kontrastní látkou a při dobrém výsledku můžeme podávat infúze určené pro CŽK
4. Při výměně infúzních souprav musíme vždy kontrolovat, zda jsou spony a svorky pečlivě uzavřené ( vznik vzduchové embolie )
5. První den je nutno sledovat krytí a místo vpichu
6. Vše zaznamenat do dokumentace a řádně ji vézt

Možnosti kontroly polohy kanyly :
1. odhadem dle délky zavedeného úseku kanyly
2. RTG kontrolou
3. solným můstkem

Kontrola pomocí solného můstku se dnes již velmi rozšířila a je jednou z nejpřesnějších metod. Princip solného můstku je ve snímání endokavitálního EKG, kdy vodivá dráha k zavedenému konci katétru je vytvořena elektrolytickým roztokem ( např.: 10% NaCl ) Za správnou polohu považujeme přítomnost negativní vlny P. Polohu konce lze odhadnout s přesností až 1,5 cm. Toto vyšetření je mnohem rychlejší než RTG a také mnohem levnější a klient není zatěžován RTG zářením.

Zásady ošetřování CŽK :
Vždy se musíme řídit aseptickými požadavky. Místo vpichu se převazuje minimálně 1x denně a je nutné místo vpichu sledovat. Většinou se dělá převaz po celkové hygieně, a nebo když je to nutné. Pokud je nutný přechodný uzávěr katétru provádí se heparinová zátka. Před napojením nové infúzní soupravy se musí heparinová zátka odsát a katétr se musí propláchnout 5 ml fyziologického roztoku.. I.v. soupravy, prodlužovací hadičky a kohoutky se mění po 72 hodinách. Někdy se interval zkracuje i na 24 hodin a okamžitá výměna se provádí po podání transfúze, znečištění soupravy a podezření na infekci.

Zrušení katétru :
Katétr se ruší, není – li již nutný a nebo v případÄ›, že je podezÅ™ení na katétrovou infekci nebo sepsi. Musíme provézt odbÄ›r kultivace z místa vpichu, odbÄ›r krevního vzorku z katétru na hemokulturu pÅ™ed jeho vytažením a odeslání sterilnÄ› odstÅ™ižené Å¡pičky katétru po vytažení na kultivaci.

Dokumentace při CŽK :
– indikace zavedení
– souhlas klienta, pokud je to možné
Рvolba kat̩tru
– umístÄ›ní vstupu
– provedení výkonu
– kontrola průbÄ›hu katétru a výsledky RTG zobrazení s i.v. nástÅ™ikem
– komplikace a jejich Å™eÅ¡ení
– pÅ™evazy
– výmÄ›ny katétru
– zruÅ¡ení katétru
– datum a hodina zavedení a rozpis dní dopÅ™edu
– rozpis infúzí
– výsledky kultivací
– potenciální a nynÄ›jší oÅ¡. diagnosy

Dokumentace je velmi důležitou součástí ošetřování. Je nutné, aby byla kvalitně vedena, protože je to i dorozumíváním při nepřítomnosti jedné ze sester či lékařů.

Komplikace, které mohou nastat :
Komplikace můžeme rozdělit na komplikace časné a pozdní.

Časné komplikace :
– nesprávná poloha katétru
– chybné zavedení katétru
– hemotorax
– pneumotorax
– poÅ¡kození nervů
– hematom
– embolizace katétru nebo jedné z jeho částí
– srdeční dystrimie
– vzduchová embolie
– perforace žilní stÄ›ny

Pozdní komplikace :
– trombosa
– tromboflebitida
– trombembolie
– hydrotorax
– vzduchová embolie
– Infekce
– Sepse

Preventivní opatření :
1. vhodné místo vpichu
2. aseptické postupy při ošetřování
3. minimálně 1x denně kontrolovat místo a okolí vpichu
4. dobrá manipulace s klientem a jeho poučení a manipulaci
5. převaz 1x denně a i více, pokud je to nutné
6. měnění soupravy při podání krevních derivátů a znečištění
7. systém nerozpojujeme, kontrola svorek
8. katétr zaveden po dobu 7 – 14 dnů
9. desinfekce rukou zdravotníků

Jednotlivé komplikace :
Infekce – projevuje se tÅ™esavkou a zvýšenou teplotou. Sestra informuje lékaÅ™e a pokud je příčinou teploty CŽK musíme jej vyjmout. JeÅ¡tÄ› než jej vyjmem musíme provést odbÄ›ry na kultivační vyÅ¡etÅ™ení z místa vpichu a odbÄ›r na hemokulturu a odesílá se sterilnÄ› ustÅ™ižená Å¡pička katétru.

Vzduchová embolie – riziku jsou vystaveni klienti se spontánním dýcháním. PÅ™i nesouladu s ventilátorem a klienti v poloze se zvýšenou horní polovinou tÄ›la. Sestra informuje lékaÅ™e a klienta uloží do vodorovné polohy. PÅ™i výmÄ›nÄ› soupravy poučíme klienta o tom, aby se celou dobu vymÄ›nÄ›ní soupravy pokusil zadržet dech. Po té se jeÅ¡tÄ› musí provést kontrolní snímek na RTG, aby se zjistilo, zda je katétr dobÅ™e uložen.

Pneumotorax – riziko vzniku je zvýšené u klientů se soudkovitým hrudníkem a se značným emfyzémem, u klientů obézních na ventilátoru a u klientů s kyfoskoliozou. Příčinou je, že jehla pronikne pÅ™i punkci do povrchu plíce skrz pohrudnici. Pokud toto nastane, lékaÅ™ rozhodne o drenáži hrudníku a po té se provede kontrolní RTG snímek.

Tromboza – vznikne po podráždÄ›ní cévní stÄ›ny katétrem a pÅ™i nedostatečném průtoku. Projevuje se otokem stejnostranné oblasti krku, obličeje a nÄ›kdy i paže. Sestra lékaÅ™e včas musí informovat a katétr se vyjme a rozhodne se o následné antikoagulační léčbÄ›.

Neprůchodnost katétru – vznikne napÅ™. po chybném podání vzájemnÄ› se srážejících látek. Pokud je tedy katétr neprůchodný musíme řádnÄ› zkontrolovat jeho průbÄ›h a po té zkusit aspirovat. Nikdy nesmíme vtlačit obsah stříkačky do krevního Å™ečiÅ¡tÄ›. Pokud nejde aspirace provézt informuje sestra lékaÅ™e.

Jedna odpověď na “Centrální žilní katétr”

  1. Zažil jem něco jiného v Thomayerově nemocnici,zaváděli mě to na pokoji bez jakéhokoliv umrtvení,navíc se na mě učili studenti,nejdřív mě bez umrtvení rozřízli pak tam cpali tři hadice,nejprve do krku poté se jim na třetí pokus podařilo,nicméně mě při přišívání ke kůži použili slabé jehly které se rovnaly a nevylejzaly tudíž jsem málem omdlel,pacient vedle sice běžel pro sestru si stěžovat a byla mě nabídnuta možnost si stěžovat,ale po takovém zákroku jste rádi že to skončilo.Zkrátka temnej středověk.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *